Články Společnost Richarda Wagnera Praha, řádný člen Richard Wagner Verband International

Wagnerův Bayreuth jako německý nacionálněsocialistický projekt?

Rekapitulace debaty – úvod k jednomu nejen hudebně-dramatickému problému Bakalářská práce s názvem Wagnerův Bayreuth jako německý nacionálněsocialistický projekt? zkoumá příčiny a historický kontext vazeb mezi bayreuthským festivalem a Hitlerovým nacionálněsocialistickým režimem. Práce mapuje problematické prvky v myšlenkovém a uměleckém odkazu Richarda Wagnera a věnuje se jejich vývoji v době po Wagnerově smrti až do roku 1945. Práce je od počátku plánována na více etap.

 

Fenomén „wagnerovské interpretace“

(komparace italské a německé interpretace, problém interpretace wagnerovských rolí, komparace nastudování opery Die Walküre)

 

Wagnerův Bayreuth po 2. světové válce

překonání nebo pokračování nacionálněsocialistického projektu? (Rekapitulace debaty 1945 – 1980)

 

Parsifal - Zdeněk Nejedlý

    Kompletní článek v souboru pdf - ke stažení Zdeněk Nejedlý

Valkýra na Národním divadle

    Kompletní článek v souboru pdf - ke stažení Zdeněk Nejedlý

Rýnské zlato na Národním divadle

    Kompletní článek v souboru pdf - ke stažení Zdeněk Nejedlý

Wagner's Heldentenor from Bohemia – J. A. Tichatscheck

between 1838 and 1842. His parts in the Königliche Hoftheater Dresden and the experience in guest roles and their significant impact on this Wagnerian tenor archetype, the first Rienzi and Tannhäuser worldwide.

 

Český heldentenor Joseph Aloys Tichatscheck

Joseph Aloys Tichatscheck was one of the distinctive figures of singing not just for his original performances of the operas and music dramas by Richard Wagner, but also for his artistic complexity. He was practically a symbol of singing of Wagner's music drama and a true archetype of the Heldentenor. During Wagner's life, moreover, he became a major promoter of the composer's work.

 

VALKÝRA V MNICHOVSKÉ BAVORSKÉ STÁTNÍ OPEŘE

Wagnerova Valkýra (premiéra 1870) je druhou částí hudebně-dramatické tetralogie Prsten Nibelungův, v níž se autor snad nejvíce přiblížil své vlastní teorii souborného uměleckého díla, Gesamtkunstwerku. Wagner svoji hudebně-dramatickou formu tvořil jako vrcholnou podobu jevištního vyjádření. S odstupem 150 let však nelze říct, že by se jeho metoda – a to ani v operním světě – prosadila jako jednoznačně přijímaná. Tak např.

 

PROMĚNY FILOSOFICKÝCH A ESTETICKÝCH IDEÁLŮ WAGNEROVA HUDEBNÍHO DRAMATU DIE WALKÜRE

Příspěvek pomocí metody komparace poukazuje na proměnu estetického vzezření operního díla Die Walküre (Valkýra) z cyklu tetralogie Prstenu Nibelungů a srovnává rozdílné esteticko-filosofické a interpretační aspekty dvojího vrcholného nastudování opery (Bayreuth 1976, New York 2014). V textu je poukázáno na problémy a úskalí interpretace pozdně romantické opery a specifika wagnerovských oborů a rolí, díky čemuž dnes wagnerovská interpretace tvoří samostatnou hudební kapitolu v dějinách opery.