Wagnerovy opery v Praze na českém jevištiSpolečnost Richarda Wagnera Praha, řádný člen Richard Wagner Verband International

Provádění Wagnerova díla v Čechách má sice již téměř 150ti letou tradici, ovšem od samého počátku bylo poměrně problematické. První Wagnerovy opery se objevily v nastudování kapelníka Františka Škroupa ve Stavovském divadle brzy po svém vzniku, ale to bylo divadlo německé a německy zde také bylo hráno. V tehdejší době bylo německé vlastnictví a německý charakter tohoto divadla také jedním z důvodů pro stavbu divadla Národního. Otevření Nového německého divadla r. 1888 a poměrně šťastná ruka tehdejší divadelní správy při výběru ředitelů a kapelníků se staly signálem k dalšímu rozvíjení Wagnerova odkazu na pražském jevišti. Avšak stále na pražském německém jevišti, nikoliv na českém.

První možnost uvádět česká představení Wagnera se v podstatě naskytla až otevřením Prozatímního divadla v roce 1862. V prvních letech však na žádné provedení nedošlo a B. Smetana, který se stal od r. 1866 kapelníkem, Wagnerovy opery uvádět nechtěl z důvodu nedostatečných možností Prozatímního divadla. Myšleny tím byly zřejmě možnosti prostorové, ale jistě i interpretační. A tak se prvním českým provedením opery velkého německého mistra stalo uvedení Lohengrina v Národním divadle v lednu 1885, tj. něco přes rok po jeho definitivním otevření a necelé dva roky po Wagnerově smrti. Postupně následovala další Wagnerova díla, ovšem s velkými časovými odstupy, neboť provozovací práva vlastnilo většinou Německé divadlo a pro Národní divadlo nebylo snadné je získat. Přesto byly za více než 120 let existence tohoto ústavu provedeny, a to některé i v několika inscenacích, všechny Wagnerovy opery s výjimkou Soumraku bohů, který na českém jevišti nezazněl doposud nikdy. Rienzi pak byl proveden ve Smetanově divadle, krátce před jeho odtržením od Národního divadla a přejmenováním na Státní operu, ovšem originálně v německém jazyce.

Přestože byly Wagnerovy opery většinou nastudovány našimi předními dirigenty a účinkovaly v nich špičkové síly souboru ND, nikdy nebyly uváděny koncepčně a nevznikla zde tudíž inscenační ani interpretační wagnerovská tradice.

Následující přehled má za úkol upozornit na první provedení díla v Čechách vůbec, dále pak na první provedení na českém jevišti a pak na dosud uskutečněné inscenace na scéně Národního divadla. V rámci zachování určité kontinuity i kompletnosti přehledu, jsou uvedeny též inscenace, vzniklé v 90. letech 20. století v pražské Státní opeře.

Rienzi

poprvé v německém Stavovském divadle 24.10.1859, první české uvedení 18.3.1914 v Plzni (dir. V. Talich).

V Národním divadle na scéně Smetanova divadla 4.10.1991 - německy (dir. I. Pařík)

Bludný Holanďan

poprvé v německém Stavovském divadle 7.9.1856 (dir. F. Škroup), první české uvedení 1.12.1906 v Plzni.

Tannhäuser

poprvé v německém Stavovském divadle 25.11.1854 (dir. F.Škroup), první české provedení 16. 1. 1888 v Plzni.

Lohengrin

poprvé v německém Stavovském divadle 23.2.1856 (dir. F. Škroup), první české provedení v ND.

Tristan a Isolda

poprvé v německém Stavovském divadle 29.4. 1886, první české provedení v ND.

Mistři pěvci Norimberští

poprvé v Německém Stavovském divadle 26.4.1871, první české provedení v ND.

Zlato Rýna

poprvé 19.12.1885 v německém Stavovském divadle, první české provedení v ND.

Valkýra

poprvé v německém Stavovském divadle 20.12.1885, první české provedení v ND.

Siegfried

poprvé v německém Stavovském divadle 9.1.1887, poprvé na českém jevišti 16.4.1931 v Brně (dir. A. Balatka)

Soumrak bohů

poprvé v Praze 13.2.1887 v německém Stavovském divadle, první české provedení v ND.

Parsifal

poprvé v Praze současně v Novém německém divadle a v Národním divadle 1.1.1914 (K. Kovařovic)